SMUTNÝ KONEC

Když  jsem se narodil…To je on říkali ten,kterému se žádný soupeř nevyrovná..A tak jsem rostl…Stával  se silným..Překonával sám sebe,aby moji majitelé mohli být hrdí..Učit se jezdit..Skákat..I běhat..Běhat za vítězstvím..Překonal jsem strach..Abych svého jezdce donesl až k cíli..Abych vyděl  jeho radost..Někdy byla cesta k výhře moc těžká..A já ji  nedokázal  překonat..Když jsem trpěl  mí lidé mi pomáhaly,abych mohl zase závodit a vítězit…Ale já už nemohl,neměl jsem potřebnou sílu…A tak shledali zbytečný můj boj..Ale já chtěl žít!!Ale oni neslyšeli mé prosby..K čemu je starý a nemocný kůň..?? Cítil jsem,že naposledy vidím svět..:‘( Dal sem vám lásku a vy mě posíláte na smrt..!!??Pomozte zastavit kruté zabíjení koní..Nebuďte vrazi…Každý máme právo žít..!!

NEŠŤASTNÝ PÁD

Vejdeš do stáje koníci řehtají..Půjdeš dál koníci tě vítají…Vejdeš do boxu svého koně..Dáš mu jablko z čerstvé jabloně…Koník ti hrábne do vlasů..V jeho očích vidíš jeho krásu…Na den prvního závodu odjíždíte s náručí plnou pohárů..Druhý závod se pořádá..Každý koník zde vyhrává…Pohladíš koníka po hřívě,vypadá jako tvé první hříbě..Najednou jste na řadě..Rozhodčí jde po verandě..Přijde kolmý skok a najednou ten potok..Koník se ho lekne,postaví se na zadní..Na překážku spadne..Překážka se převrátí..Koník prudce vstane za sebou tě táhne..Po nějaké době zjistí se,že koník má zlomeninu třísle..I o pár dní později pořád doufáš v naději…Koník se nemůže postavit,tak přichází k tomu nejhoršímu..Musíš ho utratit..!!

JEDEN ŽIVOT

Když se narodí hříbě..Učí se jak žít..Jak být krásným…Odvážným..A rychlím koněm,A potom se musí rozloučit s matkou..Věř člověku řeknou mu a hříbě věří…Nikdy nepozná skutečnou svobodu a přesto miluje své lidi..Učí se nosit sedlo,uzdu a jezdce..Dá nám svoji krásu..Energii..Rychlost a sílu…Abychom mohli zvítězit…Riskuje zranění i smrt,aby nás donesl až k cíli..A když už nemůže svého člověka nést vstříc výhře..Stane se odstrčeným,zbytečným a nechtěným..Přichází sbohem …Dlouhé a bolestivé…A on netuší proč nesmí žít..Vysvětlete mu to..Vysvětlete to sobě..Pomozte zastavit řezničinu..Jsou lepší místa než jatka!Kde může skončit koňský život.Zaslouží si  naši lásku a péči…

MODLIDBA KONĚ

Nasyť mě pane,napoj mne a dej mi čistou stáj—Když skončena je denní práce,mluv semnou,neboť tvůj hlas mi nahrazuje otěže..Budeš-li ke mě laskavý budu ti sloužit s radostí a najdeš místo v mém srdci…Netrhej otěžemi prosím,nesahej po biči jdeme-li kupředu..Dej mi čas,abych pochopil tvůj záměr..A nebij mě když ti nerozumím!Neměj mne za nepozorného,když nesplním tvou vůli,možná sedlo nebo podkovy nejsou v pořádku.Neuvazuj mě příliš krátce.Nestříhej mi ocas,který je jedinou mojí ochranou proti mouchám a komárům..Až poznáš,že se mi dny krátí,a že ti již nebudu moci sloužit-Můj milovaný pane nenech mě prosím hadovět  a zmrznout a neprodávej mne..Buď tak dobrotivý a připrav mi rychlou a milosrdnou smrt a bůh se ti odmění zde i na věčnost..

KDYŽ MILUJEŠ NENÍ CO ŘEŠIT…

Neexistuje žádný jiný tvor na planetě,který vyzařuje takovým temperamentem,jak kůň.Není krásy bez bolesti.Oni,ale netrpěly a přesto jsou tak krásní,elegantní a energičtí..Nádherný tvor s jiskrou v oku,sílou v inteligenci,důvtipem těla a dokonalou citlivostí smyslů.Temperament,důvtip,lehkost pohybu,pružnost těla,přitažlivost pohledu.Vše se dá vystihnout pár slovy..Ale pro koně NE..!!Pro ty existuje pouze jedno slovo.DOKONALOST….Pružným cvalem vyrazit vpřed,vznášet se krajinou,položit otěže na krk koně a rozpřáhnout ruce,nechat se unášet rytmem jeho těla..Lehkým klusem nést se krajinou,na hřbetě nejlepšího přítele..Překonat zemskou přitažlivost.Rychle jako blesky proříznout vzduch v nespoutaném cvalu překonat překážky a problémy co nám leží u nohou..

!!.....STOP..!!!TÝRÁNÍ KONÍ

Dává nám všechno co má..Rychlost..Vytrvalost..Sílu..Ale plane v něm i jeho divoký duch..Byl jiskrou…Která zažíhala dávné mýty..Byl chloubou králů a dobyvatelů..Byl oporou civilizace..Pod údery jeho kopyt se vytvářely dějiny..Dodnes má v srdcích místo…Ona pyšná krása..Která nese jméno kůň…Ale dostih ho ničí..A bolí..A pak to takhle vypadá..Jsou to tak krásná zvířata a takhle musí trpět…

ŽIVOT KONÍ

Bílá srst,bílá hříva co se pod tou krásou skrývá..??Slyš klapot na podlaze,při té hudbě je mi blaze..Na srsti má odraz luny,svaly napnuté jak struny..Každý krok je pohlazení,však tento zvuk se lehce změní..Ve vyděšeném zakvílení,když pod nožem krev koní pění..Když dlouho dobu v kamiónu o žízni stojí,pochopí,že už je nikdy nikdo nenapojí.Je to  o moc horší než žít na poušti..Však po chvilce duše toto krásné tělo opouští..Někteří lidé krutí jsou,že těmto tvorům ubližujou..Užívej si tyto časy,kdy bije srdce jako zvon..Srdce dobije,Když na cestě zastaví kamion..Tak takovej je život koní,pro něj mé oči slzy roní…

PŘÍBĚH DIVOKÉHO –DOSTIHOVÉHO KONĚ

Jednou na divokém západě se narodilo vyjímečné hříbě!Vysoký,statný hřebeček..Byl rychlí..Krásný..Milí..Ale také divoký a za čas si našel místo..Vůdce stáda.Den ode dne byl silnější a čím dál tím rychleji rostl…Až už běhal se stádem dospělých koní…A nakonec byl on sám vůdce všech divokých koní..Nespoutaně vždy vedl svoje stádo kupředu…Dokud nepřišel ten osudný den..Kdy si pro něj přišel člověk..Ale protože byl ze všech nejrychlejší tak mu unikl..Ale člověk si pro něj přišel i druhý den,říkal:Toho chci.! Ten musí být můj..!! Je nádherný,rychlí a má velké bojovné srdce!Takový hřebec bude ŠAMPIONEM DERBY..Po těchto slovech vše bylo tak jak člověk chtěl.!Jel chytit hřebce.A tentokrát mu neunikl..Když ho přivedly do arény,kde se krotí koně…Udělal to v co všichni předpokládaly..Ale nikdo nepředpokládal,že bude mít takovou sílů..!!Zkrotil ho..://…Po té začala jeho velká příprava na dostihy..V tréninkových dostizích byl vždy první s nerychlejším časem..neměl soupeře až se blížil jeho první závod..!!Přišel čas dát mu jméno..Dostal jméno Železník..1,2,20,40 a 49 dostih co běžel tak všechny vyhrál..Byl téměř neporazitelný..!!Když přišel jeho 50 dostih.!Tak jako předtím vyhrál ho..Po tomto dostihu odešel odpočívat na pastviny..Lidé později říkaly,že jeho poslední dostih byl dostih KRÁLŮ..Na pastviny odešel jako KRÁL ČESKÉ DERBY..On už jen ve snu vzpomněl si na svou rodnou zem..A tak skončil život prvního vyjímečného divokého dostihového koně..A věřte nebo ne,ale on dostihy miloval..

KOŇSKÝ ŽIVOT

Když se narodí hříbě..Učí se stát na nožkách..Po čase se z něj stává silný a krásný koník..A potom musí dát sbohem matce..Musí věřit lidem..Nikdy nebude mít skutečnou svobodu..Ale pořád své lidi miluje..Ovšem někteří lidé krutí jsou..Že těmto tvorům ubližují…Naloží koně do kamionu..Ale ovšem oni vědí co se děje..A pochopí,že už je nikdo nikdy nenapojí..Dojedou na místo SMRTI..A zabíjejí je..!!Proč..??!! Koně jsou taky živý tvorové a mají rádi život..Zaslouží si naší lásku a péči..Né jatka..!!

XERXES-PŘÍBĚH KONĚ

Jedné noci se narodil hřebeček..Měl náznak úplně černí srsti,ale nebyl moc hezký..Jeho matka si jej nevšímala a když už se dokázal postavit na nohy a chtěl se napít mléka,odstrčila ho..Najednou pocítil,že je na tomto světě zbytečný..Narodil se ve stáji kde byli samí nádherní koně..Měl tedy malou možnost,že ho nenechají utratit..Když mu byl přesně rok..Tak si jej oblíbyla jedna holčina jménem Karin..Protože jěště neměl jméno a jeho matku neznala..Tak mu h ovybrala podle svého XERXES..Xerxes rostl do krásy..Měl nádherně uhelně černou barvu..Když ho Karin vzala na procházku,tak se nádherně pod tím světlem lesknul..Tenkrát poprvé si tohoto krásného hřebce všiml jeden bohatý muž..Chtěl si jej koupit a vlastnit tuto krásu,ale majitel těch koní ho neprodal..Karin měla tenkrát štěstí..Když ho měli zajěžďovat ,byla ona první kdo si na něj sedl..Byl docela problematický,ale po pár měsících ho plně zvládala…Jezdila ho jen ona..Nikdo jiný..!!Když na něm seděla,lidem se chtělo brečet..Byli jako jedno tělo..!!Ona jej perfektně ovládala a on měl nádherné pohyby…Když Xerxesovi táhlo na pátý rok,tak se stala ta hrozná nehoda..Karin přišla jako každý den ráno do stáje..On ji jako vždy přivítal svým sametovým zaržáním…Jako obyčejně mu vykydala box a nastlala..Pak mu dala snídani a začala jej čistit..Pak ho nasedlala a nauzdila..Vyvedla ho před stáj a tam nasedla..Jela jako vždy nejprve přes silnici a pak to vzala cvalovkou kde chvilenku klusali a pk ho už nemohla udržet..Moc rád běhal..Tak mu povolila otěže..Xerxes okamžitě přešel do trysku,jakoby letěl..Musel to být nádherný pocit..Pak ho otočila a šla zpátky ke stájím..Když přecházeli přes silnici nevšimla si cyklisty který vyjel ze zatáčky..Xerxes se polekal a vyrazil po silnici do kopce..Byla tam křižovatka z níž právě vyjel opilí řidič..Napálil to přímo do nich..Karin vylítla z koňského hřbetu..Xerxes přelítl přes auto..Jelikož měl Karin jako jedinou rád..Naznačil jí,že mu má vylíst na hřbet..Odnesl jí ke stájím..Tam pak padl a zemřel..Karin tu nehodu přežila..Stále na svého koně myslela..Jednou v noci pršelo..Ona koukala z okna a viděla svého hřebečka..Jak se staví na zadní a spokojeně ržá..Jakoby ji přišel sdělit:Děkuji ti za všechno co jsem s tebou prožil..Mám tě rád..!!Sbohem..

KŮŇ=ÚŽASNÉ ZVÍŘE

Jenom se koukej na jejich ladný pohyb..Není to krása..??Temperament a výdrž to je pro ně typické..Miluju ten pocit když jen tak cválám krajinou a nechávám se unášet rytmem jeho těla…Miluju jěždění ,protože to je to co dává mému životu větší smysl,větší váhu..Kůň je neobyčejné zvíře..Má svou hrdost..Svou sílu..Svou sílu a přesto dokáže být zranitelný a poddajný…Každý den sem schopná vzít si jen staré oblečení a vyhoupnout se do sedla..Je jedno,že to nejsou značkové ryfle nebo triko…Jen na sebe něco hodím a užívám si jízdu,nechávám se unášet kamsi..Závidim jim jejich stavbu těla,jejich odznaky,heboučkou srst,křišťálové oči..Když přijdu ke koním rázem je země bezstarostný člověk…